Studia Kinanthropologica 2012, 13(1):7-11

Vliv úrovně lezecké výkonnosti na energetickou náročnost lezení lehkých a středně obtížných cest

J. Baláš*, M. Panáčková, V. Bunc
Univerzita Karlova v Praze, Fakulta tělesné výchovy a sportu

Cílem této práce bylo ověřit rozdíly energetické náročnosti lezení u lezců s různou lezeckou výkonností na lehkých a středně obtížných cestách. Jedenáct lezců bylo rozděleno podle aktuální lezecké výkonnosti do třech skupin: začátečníci, rekreační lezci a výkonnostní lezci. Při lezení kolmé stěny ve vlastním tempu se spotřeba kyslíku významně lišila mezi začátečníky 27,1 ± 0,9 ml.kg-1.min-1, rekreačními 25,0 ± 2,3 ml.kg-1.min-1 a výkonnostními lezci 22,5 ± 1,4 ml.kg-1.min-1. Stejně tomu tak bylo při lezení mírně převislé stěny (110°): začátečníci 38,6 ± 4,2 ml.kg-1.min-1; rekreační 33,4 ± 2,8 ml.kg-1.min-1 a výkonnostní lezci 29,7 ± 4,23 ml.kg-1 .min-1. Podobné hodnoty spotřeby kyslíku nacházíme při lezení v kolmé stěně při dané rychlosti 25 kroků.min-1. Ukazuje se, že úroveň lezecké výkonnosti je důležitým faktorem energetické náročnosti. Lezení může představovat pro pokročilé i začátečníky aktivitu s výrazným dopadem na aerobní schopnosti organizmu.

Klíčová slova: sportovní lezení; energetická náročnost; aerobní zdatnost

Zveřejněno: 30. březen 2012  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Baláš J, Panáčková M, Bunc V. Vliv úrovně lezecké výkonnosti na energetickou náročnost lezení lehkých a středně obtížných cest. Studia Kinanthropologica. 2012;13(1):7-11.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Baláš, J., Strejcová, B., Malý, T., Malá, L., & Martin, A. J. (2009). Changes in upper body strength and body composition after 8 weeks indoor climbing in youth. Isokinetics & Exercise Science, 17(3), 173-179. Přejít k původnímu zdroji...
    2. Billat, V., Palleja, P., Charlaix, T., Rizzardo, P., & Janel, N. (1995). Energy specificity of rock climbing and aerobic capacity in competitive sport rock climbers. Journal of Sports Medicine and Physical Fitness, 35, 20-24. Přejít na PubMed...
    3. de Moraes Bertuzzi, R. m. C. s., Franchini, E., Kokubun, E., & Kiss, M. A. P. D. M. (2007). Energy system contributions in indoor rock climbing. European Journal of Applied Physiology, 101(3), 293-300. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. FFME. (2011). La Fédération Française de la Montagne et de l'Escalade. Retrieved 06/07, 2011, from http://www.ffme.fr/federation/
    5. Gardner, T. (2010). The popularity of climbing in the UK is increasing. 2011(02/04). Retrieved from http://www.thebmc.co.uk/Feature.aspx?id=1422
    6. Geus, B. d., O'Driscoll, S. V., & Meeusen, R. (2006). Influence of climbing style on physiological responses during indoor rock climbing on routes with the same difficulty. European Journal of Applied Physiology, 98, 489-496. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Grant, S., Hasler, T., Davies, C., Aitchison, T. C., Wilson, J., & Whittaker, A. (2001). A comparison of the anthropometric, strength, endurance and flexibility characteristics of female elite and recreational climbers and non-climbers. Journal of Sports Sciences, 19(7), 499-505. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Grant, S., Hynes, V., Whittaker, A., & Aitchison, T. (1996). Anthropometric, strength, endurance and flexibility characteristics of elite and recreational climbers. Journal of Sports Sciences, 14(4), 301-309. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Hannich, F. (2008). Destinationsmarken im Special Interest Tourismus - Dargestellt am Beispiel des Klettertourismus Wiesbaden: Gabler.
    10. Mermier, C. M., Janot, J. M., Parker, D. L., & Swan, J. G. (2000). Physiological and anthropometric determinants of sport climbing performance. British Journal of Sports Medicine, 34, 359-366. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Mermier, C. M., Robergs, R. A., McMinn, S. M., & Heyward, V. H. (1997). Energy expenditure and physiological responses during indoor rock climbing. British Journal of Sports Medicine, 31, 224-228. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Noé, F., Quaine, F., & Martin, L. (2001). Influence of steep gradient supporting walls in rock climbing: biomechanical analysis. Gait and Posture, 13, 86-94. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. NSGA. (2008). Sport participation in 2007. Retrieved 3/3, 2010, from http://www.nsga.org/files/public/IndividualSportcopy_080826.pdf
    14. Sheel, A. W. (2004). Physiology of sport rock climbing. British Journal of Sports Medicine, 38, 355-359. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Sparrow, W. A., & Newell, K. M. (1998). Metabolic energy expenditure and the regulation of movement economy. Psychonomic Bulletin & Review, 5(2), 173-196. Přejít k původnímu zdroji...
    16. Wall, C. B., Starek, J. E., Fleck, S. J., & Byrnes, W. C. (2004). Prediction of indoor climbing performance in women rock climbers. Journal of Strength and Conditioning Research, 18(1), 77-83. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Watts, P. B. (2004). Physiology of difficult rock climbing. European Journal of Applied Physiology, 91, 361-372. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Watts, P. B., Daggett, M., Gallagher, B., & Wilkins, B. (2000). Metabolic Response During Sport Rock Climbing and the Effects of Active Versus Passive Recovery. International Journal of Sports Medicine, 21, 185-190. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Watts, P. B., & Drobish, K. M. (1998). Physiological responses to simulated rock climbing at different angles. Medicine and Science in Sports and Exercise, 30, 1118-1122. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah