Studia Kinanthropologica 2012, 13(3):226-233

Testování maximální srdeční frekvence v plaveckém trenažéru (flumu)

D. Jurák1,*, T. Hubička1, L. Zahálková2, B. Chrzanowská1
1 Univerzita Karlova v Praze, fakulta tělesné výchovy a sportu, katedra plavání a plaveckých sportů
2 Univerzita Karlova v Praze, fakulta tělesné výchovy a sportu, biomedicínská laboratoř

Cílem studie bylo navrhnout způsob testování maximální srdeční frekvence (SF) v bazénu s protiproudem. Pro získání relevantních dat jsme upravili a použili metodiku testování maximální srdeční frekvence (SFmax) na suchu. Vzorek probandů k výzkumu byl vybrán ze studentů a učitelů UK FTVS, kteří jsou bývalí nebo stále aktivní plavci. Pro zaznamenávání SF byl použit sporttestr a vyhodnocení dat bylo provedeno programem Polar Precision Performance. Po dokončení testu jsme odběrem kontrolovali hladinu laktátu v krvi. Každý proband zahajoval test rozplaváním na své individuální submaximální rychlosti, kterou jsme stanovili pomocí testu kritické rychlosti plavání (Critical Swimming Speed - CSS). Z analýzy výsledků vyplývá, že čtyři probandi ze šesti dosáhli hodnot SFmax, která byla vyšší než hodnoty získané teoretickým výpočtem SFmax. Hodnoty laktátu variovaly v rozsahu od 7,7 do 13,4 mmol/l.

Klíčová slova: plavecký trenažér; maximální SF; kritická plavecká rychlost; sporttestr; laktát

Zveřejněno: 30. září 2012  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Jurák D, Hubička T, Zahálková L, Chrzanowská B. Testování maximální srdeční frekvence v plaveckém trenažéru (flumu). Studia Kinanthropologica. 2012;13(3):226-233.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Bunc, V. (1990). Biokybernetický přístup k hodnocení reakce organismu na tělesné zatížení. Praha: Optis print.
    2. Cagaň, Š. (2012). Aplikace Critical Swimming Speed v plaveckém trenažéru. Praha, 51 s. Bakalářská práce na UK FTVS, Vedoucí práce Daniel Jurák.
    3. Formánek, J. & Horčic, J. (2003). Triatlon 1. vyd. Praha: Olympia. 242 s.
    4. Ginn, E. (1993). The application of the critical power test to swimming and swim training programmes. Australian National Sports Research Centre, Canberra: A. C. T.
    5. Graef, F., I. & Kruel L., F. (2006). Heart rate and perceived exertion at aquatic environment: differences in relation to land environment and applications for exercise prescription. Revista Brasileira de Medicina do Esporte, Jul. vol. 12, no. 4, s. 198-201. Přejít k původnímu zdroji...
    6. Gulati, M. et al. (2010). Heart Rate Response to Exercise Stress Testing in Asymptomatic Women. Exercise Physiology. 130-137 dostupné z http://circ.ahajournals.org/content/122/2/130.full. Přejít k původnímu zdroji...
    7. Heller, J. (2005). Laboratory Manual for Human and Exercise Physiology. Charles University in Prague: The Karolinum Press, s. 186.
    8. Hendl, J., Dobrý, L. & kol. (2011). Zdravotní benefity pohybových aktivit: Monitorování, intervence, evaluace. Praha: Karolinum, s. 179-180.
    9. Hubička, T. (2012). Testování maximální srdeční frekvence v plaveckém trenažéru. Praha, 61 s. Bakalářská práce na UK FTVS, Vedoucí práce Daniel Jurák.
    10. Jackson, A., S. et al. (2007). Estimating Maximum Heart Rate From Age: Is It a Linear Relationship? Medicine & Science in Sports & Exercise, 39 (5), p. 822-829. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Jurák, D. & Suchomelová, H. (2010). Vliv vodního prostředí na změny srdeční frekvence In Benčuriková, Ľ., Macejková, Y. (Eds.) Štúdium motoriky človeka vo vodnom prostredí. Bratislava: FTVŠ UK, 2010. s. 186-197.
    12. Jurák, D. (2011). Expertní analýza provedení prsařského koku Petry Chocové. In Pokorná, J., Peslová, E. (Eds.) Plavecká lokomoce a zatěžování ve vodě. Sborník z konference konané v Praze dne 1. 12. 2011. Praha: UK FTVS, KPS, 2011. s. 16 - 20.
    13. Jurák, D. (2011). Krátký přehled neinvazivních metod kontroly a řízení plaveckého tréninku. In Pokorná, J., Peslová, E. (Eds.) Plavecká lokomoce a zatěžování ve vodě. Sborník z konference konané v Praze. Praha: UK FTVS, KPS, 2011. s. 95 - 98.
    14. Maglischo, E. W. (2003). Swimming faster. 2. vyd. USA: Human Kinetics.
    15. Miller et. al. (1993). Predicting max HR. Medicine & Science in Sports & Exercise, 25(9), p. 1077-1081 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Robergs, R., A. & Landwehr, R. (2002). The surprising history of the "HRmax=220-age" equation. Official Journal of The American Society of Exercise Physiologists (2005) (ASEP) [online]. May, vol. 5, issue 2. Last revision 27th of May [cit. 2012-06-01]. Dostupné z.
    17. Whyte, G., P. et al. (2008). Training Induced Changes in Maximum Heart Rate. Int J Sports Med, 29(2), p. 129-133. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Wilmore, J. & Costill, D. (1999). Physiology of sport and exercise. Champaign : Human Kinetics, 710 s.
    19. Pešl, M. (2012). Řízení srdeční činnosti. [online]. [citováno 16. 5. 2012] Dostupné z WWW:

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah