Studia Kinanthropologica 2016, 17(2):131-138

Využití GPS přístrojů pro monitoring pohybové aktivity - potenciál a limity

M. Vorlíček1,*, L. Rubín2, J. Dygrýn2, J. Mitáš, V. Voženílek2
1 Palacký University Olomouc, Faculty of Physical Culture
2 Palacký University Olomouc, Faculty of Science

Zdraví člověka ovlivňuje celá řada faktorů. Jedním z faktorů, který zdraví člověka ovlivňuje pozitivně je pohybová aktivita (PA). Současné studie potvrzují, že typ zastavěného prostředí může pohybové chování ovlivnit. Tento vztah je možné zkoumat pomocí mnoha různých metod. V minulosti byly využívány dotazníky, krokoměry a akcelerometry. V současnosti se ukazuje jako velmi vhodné využití geografických informačních systémů (GIS) a družicových polohových systémů jako je například globální poziční systém (GPS). Pomocí přístrojů GPS můžeme lokalizovat PA v prostoru a čase. Tyto informace mohou přispět k porozumění problematiky aktivního životního stylu. Hlavním cílem této studie je ověřit využití GPS technologie pro monitoring PA v českém prostředí. Monitoring PA s využitím GPS přístrojů proběhl v Olomouci v roce 2014. Měření se zúčastnilo 160 žáků (63 chlapců) ze třech základních škol. Sběr dat trval 7 dní. Intenzita PA byla monitorována přístrojem ActiGraph GT3X a lokalizována přístrojem GPS logger Holux RCV - 3000. Kombinace dat z akcelerometru a GPS loggeru nám umožňuje snáze odhadnout kde, a jak intenzivně se účastník pohyboval. Data importována do GIS je možno analyzovat a porovnávat například s typem zástavby nebo odhadnout vliv existence parků na strukturu PA obyvatel. Využití GPS přístrojů může velmi efektivně přispět k lokalizaci PA a napomoci tak k tvorbě doporučení do komunální praxe, která přispěje k podpoře PA a tím zlepšení zdraví populace. Využití těchto přístrojů má však v praxi řadu omezení jako jsou například přesnost zařízení, kapacita baterie, pomalé připojení a negativní přístup participantů a jejich rodičů k tomuto typu výzkumu.

Klíčová slova: prostředí; GIS; zdraví; PALMS; lokalizace PA

Zveřejněno: 30. září 2016  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Vorlíček M, Rubín L, Dygrýn J, Mitáš J, Voženílek V. Využití GPS přístrojů pro monitoring pohybové aktivity - potenciál a limity. Studia Kinanthropologica. 2016;17(2):131-138.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Bauman, A., Bull, F., Chey, T., Craig, C. L., Ainsworth, B. E., Sallis, J. F. et al. (2009). The international prevalence study on physical activity: results from 20 countries. International Journal of Behavioral Nutrition and Physical Activity, 6 (21). Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. Caspersen, C. J., Powell, K. E., & Christenson, G. M. (1985). Physical activity, exercise and physical fitness: definitions and distinctions for health-related research. Public Health Reports, 100 (2), 126-131.
  3. Cooper, A. R., Page A.S., Wheeler B.W., Hillsdon M., Griew P., & Jago R. (2010). Patterns of GPS measured time outdoors after school and objective physical activity in English children: the PEACH project. International Journal of Behavioral Nutrition and Physical Activity, 7 (31). Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. Duncan, J. S., Oliver, M., & MacRae, D. (2011). Positional accuracy of seven portable GPS receivers under a variety of environmental conditions. In Active Living Research Annual Conference; Feb 22-24; San Diego CA; www.activelivingresearch.org/node/12191.
  5. Frank, L. D., Schmid, T. L., Sallis, J. F., Chapman, J., & Saelens, B. E. (2005). Linking objectively measured physical activity with objectively measured urban form: Findings from SMARTRAQ. American Journal of Preventive Medicine, 28 (2), 117-125. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. Humpel, N., Owen, N., & Leslie, E. (2002). Environmental factors associated with adults' participation in physical activity. American Journal of Preventive Medicine, 22 (3), 188-199. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. Jones, A. P., Coombes, E. G., Griffin, S. J., & van Sluijs, E. M. (2009). Environmental supportiveness for physical activity in English schoolchildren: a study using Global Positioning Systems. International Journal of Behavioral Nutrition and Physical Activity, 6 (42). Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. Jun, J., Guensler, R., & Ogle, J. (2007). Smoothing methods to minimize impact of global positioning system random error on travel distance, speed, and acceleration profile estimates. Journal of the Transportation Research Board, (1972), 141-150. Přejít k původnímu zdroji...
  9. Kerr, J., Duncan, S., & Schipperijn, J. (2011). Using global positioning system in health research: a practical approach to data collection and processing. American Journal of Preventive Medicine, 41 (5), 532-540. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. Krenn, P. J., Mag, D. I., Titze, S., Oja, P., Jones, A., & Ogilvie, D. (2011) Use of global positioning systems to study physical activity and the environment. American Journal of Preventive Medicine, 41 (5), 508-15. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. McCormack, G. R., Giles-Corti, B., & Bulsara, M. (2008). The relationship between destination proximity, destination mix and physical activity behaviors. Preventive Medicine, 46 (1), 33-40. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. Mitáš, J., Dygrýn, J., & Frömel, K. (2008). Využití geografických informačních systémů při sledování ukazatelů pohybové aktivity. Česká kinantropologie, 12 (4), 21-29.
  13. Morse, D. T. (1999). MINSIZE2: A computer program for determining effect size and minimum sample size for statistical significance for univariate, multivariate and nonparametric tests. Educational and Psychological Measurement, 59 (3), 518-531. Přejít k původnímu zdroji...
  14. Oliver, M., Badland, H., Mavoa S., Duncan, M. J., & Duncan S. (2010). Combining GPS, GIS, and accelerometry: Methodological issues in the assessment of location and intensity of travel behaviors. Journal of physical activity & health, 7 (1), 102-108. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. PALMS. (2014). Dostupné 28. duben 2016, z http://www.ucsd-palms-project.wikispaces.com.
  16. Quigg, R., Gray, A., Reeder, AI., Holt, A., & Waters, D. L. (2010). Using accelerometers and GPS units to identify the proportion of daily physical activity located in parks with playgrounds in New Zealand children. Preventive Medicine, 50 (5), 235-40. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. Rodriguez, D. A., Brown, A. L., & Troped, P. J. (2005). Portable global positioning units to complement accelerometry-based physical activity monitors. Medicine & Science in Sports & Exercise, 37 (11), 572-81. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. Saelens, B. E., Sallis, J. F., Black, J. B., & Chen, D. (2003). Neighborhood-based differences in physical activity: An environment scale evaluation. American Journal of Public Health, 93 (9), 1552-1558. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. Sallis, J., Bauman, A., & Pratt, M. (1998). Environmental and policy interventions to promote physical activity. American Journal of Preventive Medicine, 15 (4), 379-397. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  20. Townshend, A. D., Worringham, C. J., & Stewart, I. B. (2008). Assessment of speed and position during human locomotion using nondifferential GPS. Medicine & Science in Sports & Exercise, 40 (1), 124-32. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  21. Troped, P. J., Wilson, J. S., Matthews, C. E., Cromley, E. K., & Melly, S. J. (2010). The built environment and location-based physical activity. American Journal of Preventive Medicine, 38 (4), 429-38. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  22. Van Dyck, D., Deforche, B., Cardon, G., & De Bourdeaudhuij, I. (2009). Neighbourhood walkability and its particular importance for adults with a preference for passive transport. Health & Place, 15 (2), 496-504. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  23. World Health Organization (WHO). (2015). Dostupné 15. duben 2016, z http://www.who.int/topics/physicalactivity/en/.

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.