Studia Kinanthropologica 2016, 17(3):223-233

Pohybové aktivity žen a mužů středního věku - benefity a problémy

V. Bunc*, M. Skalská
Univerzita Karlova v Praze, Fakulta tělesné výchovy a sportu

Současnost je charakterizována poklesem fyzického a vzestupem psychického stresu. Významný podíl na zhoršení kvality života má s věkem se zvyšující ztráta objemu hmoty kosterního svalstva a nedostatečná kvalita pohybových dovedností. Přiměřená pohybová intervence je jedním z prostředků, které mohou významným způsobem ovlivnit zdravotní stav a kvalitu života. K benefitům lze řadit redukci hmotnosti, zastavení úbytku svalové hmoty, zpomalení deficitu neuromuskulárních funkcí, možnosti komunikace, zlepšení mobility i následné zlepšení kvality života. K negativum počítáme různě vysoké riziko zranění v důsledku aplikované pohybové aktivity, možnou frustraci z nezvládnutí požadované pohybové dovednosti nebo pohybového výkonu i možnou nezvládnutelnou finanční náročnost pohybové intervence. Po aplikaci pohybového režimu založeného na chůzi v době trvání 5 měsíců s průměrnou energetickou náročností 1 500 kcal/týden jsme u skupiny 58 zaměstnaných zdravých žen průměrného věku 42,7 ± 5,0 roku a 42 plně zaměstnaných mužů 43,6 ± 4,9 roku jsme dosáhli v průměru snížení % tělesného tuku 16,2 ± 2,3 % u žen a 14,3 ± 2,0 % u mužů. FFM vzrostla o 2,7 ± 2,3 % a 2,1 ± 2,1 %; o 14,9 ± 1,9 % a 15,2 ± 2,0 % se zlepšila VO2peak.kg-1; o 12,5 ± 1,9 % and 10,9 ± 1,3 % vzrostla motorická výkonnost. Všechny intervenované osoby aplikovanou pohybovou intervenci zvládly, aniž bylo třeba radikálně měnit aktuální životní styl a aniž v průběhu intervence došlo ke zranění. Pohybové aktivity založené na chůzi s energetickou náročností cca 1 500 kcal/týden jsou schopné vyvolat významné zlepšení zdatnosti a tím i kvality života žen a mužů středního věku.

Klíčová slova: pohybové aktivity; muži a ženy; životní styl; pohybová intervence

Zveřejněno: 30. září 2016  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Bunc V, Skalská M. Pohybové aktivity žen a mužů středního věku - benefity a problémy. Studia Kinanthropologica. 2016;17(3):223-233.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Aijanseppa, S., Notkola, I. L., Tijhuis, M. et al. (2005). Physical functioning in elderly Europeans: 10 year changes in the north and south: the HALE project. J. Epidemiol Community Health, 59 (5), 413-419. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. ACSM, (2014) ACSM's guidelines for exercise testing and prescription. Philadelphia: Lippincott.
    3. Astrand, P. O., & Rodahl, K., (1986). Textbook of work physiology. New York: mcGraw-Hill.
    4. Borst, S. E. (2004). Intervention for sarcopenia and muscle weakness in older people. Age Aging, 33 (6), 548-555. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Bouchard, C. (2000). Physical activity and obesity. Champaign: Human Kinetics.
    6. Brettschneider, W. D. & Naul, R. (2007). Obesity in Europe. Frankfurt am Main: Peter Lang.
    7. Bunc, V. & Skalská, M., (2011). Effect of walking on body composition and aerobic fitness in non-trained men of middle age. Antropomotoryka, 21 (55), 39-46.
    8. Bunc, V. (2007). Možnosti stanovení tělesného složení u dětí bioimpedanční metodou. Časopis Lékařů českých, 146, 492-496. Přejít na PubMed...
    9. Bunc, V. (2008). Nadváha a obezita dětí - životní styl jako příčina a důsledek. Česká kinatropologie, 12 (3), 61-69.
    10. Bunc, V. (2012). Walking like a tool of physical fitness and body composition influence. Antropomotoryka, 22 (57), 63-72.
    11. Bunc, V. et al. (2004). Role pohybových aktivit v životě dětí a mládeže. Závěrečná zpráva VZ MSM 115100001, Praha: UK FTVS.
    12. Bunc, V. et al. (2013). Aktivní životní styl v biosociálním kontextu. Závěrečná zpráva VZ MSM 0021620864, Praha: UK FTVS.
    13. Bunc, V., & Štilec, M., (2003). Possibilities of body composition and aerobic fitness influence by walking in senior women (pp. 193-200). In: K. Eisfeld, U. Wiesmann, H. J. Hannich, P. Hirtz (eds.). Gesund und bewegt ins Alter. Afra Verlag, Butzbach - Griedel.
    14. Fried, L. P., Tangen, C. M., Walston, J. et al. (2001) Frailty in older adults: evidence for a phenotype. J Gerontol A Biol Sci Med Sci, 56 (3), M146-156. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Fülöp, T., Worum, I., Csngor, J. et al. (1985). Body composition in elderly people. Gerontology, 31, 150-157. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Gordon, J. B., Harber, V., Murray, T., Courneya, K. S., & Rodgers, W. (2010). A Comparison of Fitness Training to a Pedometer-Based Walking Program Matched for Total Energy Cost. Journal of Physical Activity and Health, 7, 203-213. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Hamar, D., (2005) Resistance training and health: myths and facts. In: Vaverka, V. (Ed.). Proceedings of the 4th International Conference Movement and Health. Faculty of Physical Culture, Palacký University Olomouc.
    18. Haskell, W. L., Lee, I. M., Pate, R. R., Powell, K. E., et al. (2007). Physical activity and public health: updated recommendation for adults from the American College of Sports Medicine and the American Heart Association. Circulation, 116, 1081-1093. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Choi, B. C., Pak, A. W., Choi, J. C., et al. (2007). Daily step goal of 10,000 steps: a literature review. Clinical and Invesigationt Medicine, 30 (3), E146-E151. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Jančík, J., Svačinová, H., Dobšák, P. et al. (2002). Řízený ambulantní rehabilitační program u nemocných s dysfunkcí levé komory srdeční. Supplementum Cor Vasa, 44 (4), 48.
    21. Karasik, D., Demissie, S., Cupples, L. A., & Kiel, D. P. (2005). Disentangling the genetic determinants of human aging: Biological age as an alternative to the use of survival measures. J Geront, 60 (5), 574-587. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Lee, I. M., Sesso, H. D., Oguma, Y., & Paffenbarger, R. S. (2003). Relative intensity of physical activity and risk of coronary heart disease. Circulation 107, 1110-1116. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. LeMasurier, G. C., Sidman, C. L., & Corbin, C. B. (2003). Accumulating 10,000 steps: does this meet current physical activity guidelines? Research Quarterly for Sport and Exercise, 74 (4), 389-394. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Máček, M., & Máčková, J.(2005). Některé novější názory na principy tělesné zdatnosti a její vliv na zdravotní stav. Med Sport Boh Slov, 14 (2), 89-97.
    25. Marshall, A. L. (2007). Should all steps count when using a pedometer as a measure of physical activity in older adults? Journal of Physical Activity and Health, 4, 305-314. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Marzetti, E., Lees, A. H., Wohlgemuth, E. S., & Leeuweburgh, C. (2009). Sarcopenia of aging: underlying cellular mechanisms and protection by calorie restriction. Biofactors, 35 (1), 28-35. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    27. Maud, P. J., & Foster, C. (1995). Physiological assessment of human fitness. Champaign, IL: Human Kinetics.
    28. Měkota, K., & Kovář, R. (1996). Unifittest (6-60). Ostrava: PF Ostravské univerzity.
    29. Mífková, L., Kožantová, L., & Sieglová, J. (2005). Kombinovaný trénink u pacientů po akutním infarktu myokardu. Med Sport Boh Slov, 14 (3), 115-123.
    30. Morris, J. N. (1958). Epidemiology and coronary heart disease (Editorial). Circulation, 17, 321-324. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    31. Nelson, M. E., Rejeski, W. J., Blair, S. N., Duncan, P. W., Judge, J. O., King, A. C., Macera, C. A., & Castaneda-Sceppa, C. (2007). American College of Sports M, American Heart A: Physical activity and public health in older adults: recommendation from the American College of Sports Medicine and the American Heart Association. Circulation, 116, 1094-1105. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    32. Neptune, R. R., Sasaki, K., & Kautz, S. A. (2008). The effect of walking speed on muscle function and mechanical energetics. Gait Posture, 28, 135-143. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    33. Paffenbarger, R. S., Hyde, R., Wing, L. A., & Hsieh, C. C. (1986). Physical Activity, All-Cause Mortality, and Longevity of College Alumni. New England Journal of Medicine, 314, 605-613. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    34. Paffenbarger, R. S., Blair, S. N., & Lee, I. M. (2001). A history of physical activity, cardiovascular health and longevity: the scientific contributions of Jeremy N Morris, Dsc, DPH, FRCP. International Journal of Epidemiology, 30, 1184-1192. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    35. Rafferty, A. P., Reeves, M. J., McGee, H. B., & Pivarnik, J. M. (2002). Physical activity patterns among walkers and compliance with public health recommendations. Medicine and Science in Sports and Exercise, 34, 1255-1261. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    36. Seguin, R., & Nelson, M. E. (2003). The benefits of strenght training for older adults. American J Prevent Med, 25, 141-149. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    37. Shepard, R. J., & Bouchard, C. (1994). Population evaluation of health related fitness from perceptions of physical activity and fitness. Can J Appl Physiol, 19 (2), 151-73. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    38. Schneider, P. L., Bassett, D. R. Jr" Thompson, D. L., et al. (2006). Effects of a 10,000 steps per day goal in overweight adults. American Journal of Health Promotion, 21 (2), 85-89. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    39. Spirduso, W. W. (1995). Physical dimensions of aging. Champaign: Human Kinetics.
    40. Stejskal, P., & Vystrčil, M. (2005). Severská chůze a její využití v tělovýchovném lékařství. Medicina Sportiva Bohemica et Slovaca, 14 (4), 158-165.
    41. Talluri, T., Lietdkr, R. J., Evangelisti, A., et al. (2009). Fat-free mas qualitative assessment with bioelectric impedance analysis. In: P. J. Riu, J. Rosell, R. Gragos, O. Casas (eds): Electrical bioimpedance methods. Ann N Y Acad Sci, 873, 94-98. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    42. Vanhees, L., Leferve, J., Phillipaerts, R., et al. (2005). How to assess physical activity? How to assess physical fitness? Eur J Cardiovasc Prev Rehabil, 12 (2), 102-114. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    43. Villareal, D. T., Chode, S., Parimi, N., et al. (2011). Weight loss, exercise, or both and physical fiction in obese older adults. New England Journal of Medicine, 364 (13), 1218-1229. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    44. Walston, J., Hadley, E. C. Ferrucci, L., et al. (2006). Research agenda for frailty in older adults: toward a better understanding of physiology and etiology: summary from the American Geriatrics Society/National Institute on Ageing Research Conference on Frailty in Older Adults. J Am Geriatric Soc, 54 (6), 991-1001. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah