Studia Kinanthropologica 2016, 17(3):477-483

Dechová cvičení a jejich vliv na organismus osob s poraněním míchy

A. Vetkasov*, B. Hošková, I. Sobotková
Univerzita Karlova v Praze, Fakulta tělesné výchovy a sportu

Pilotní studie zjistila, jaký vliv mají dechová cvičení na organismus osob s poraněním míchy (PM) prostřednictvím intervence - souboru dechových cvičení. Základem pro sestavení souboru dechových cvičení byla dechová gymnastika, jóga a procvičování dechových svalů. Výzkumný soubor sestával z 15 osob po poranění míchy. Studie zahrnovala intervenční program, jenž trval 5 měsíců a zkoumané osoby cvičily 5× týdně po dobu 20 - 30 min. Zaměřili jsme se na tyto parametry: dechová frekvence, exkurze hrudníku, usilovná vitální kapacita plic (FVC), jednosekundová vitální kapacita plic (FEV1). Podpůrným nástrojem bylo anketní šetření. Pretestové hodnoty ukázaly, že poměr FEV1/FVC byl u osob s poraněním míchy v porovnání s hodnotami zdravé populace obdobný. Hodnota FVC byla nižší, u tetraplegiků o 50 - 70 %, u paraplegiků odpovídala cca 80 % v porovnání s hodnotami zdravé populace. Dechová frekvence probandů se pohybovala v rozmezí 16 - 26 vdechů/min. Při měření obvodu hrudníku jsme zjistili, že exkurze hrudníku byla omezená v porovnání s hodnotami odpovídajícími stejnému věku a pohlaví u zdravé populace. Po uplynutí 5měsíční intervence se měření opakovala. Hodnota FVC se v průměru zvýšila o 2,22 %, hodnota FEV1 se zvýšila o 2,34 %, dechová frekvence se snížila o 13,12 %, hodnoty obvodu hrudníku v klidu zvýšily o 0,82 %, obvod hrudníku při nádechu se zvýšil o 2,62 % a obvod hrudníku při výdechu se snížil o 1,05 %. Anketní šetření provedené po intervenci vykazovalo pozitivní výsledky. Respondenti uváděli, že po provádění dechových cvičení se jim lépe dýchá a vymizely u nich bolesti vnitřních orgánů. Uvědomovali si pocit uvolnění svalů v oblasti celého těla, především v oblasti šíje a ramen. Prostřednictvím této studie jsme dospěli k závěru, že dechová cvičení mají pozitivní vliv na organismus osob s PM, a to i ze subjektivního pohledu probandů, kteří cítili pozitivní změny díky dechovým cvičením, zejména pozitivní vliv na hluboký stabilizační systém. Studie byla provedena ve spolupráci s Centrem Paraple v rámci programu Zdravý životní styl.

Klíčová slova: dechová cvičení; poranění míchy; FVC; FEV1; dechová frekvence; exkurze hrudníku

Zveřejněno: 30. září 2016  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Vetkasov A, Hošková B, Sobotková I. Dechová cvičení a jejich vliv na organismus osob s poraněním míchy. Studia Kinanthropologica. 2016;17(3):477-483.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Baydur, A., Adkins R. H., & Milic-Emili, J. (2001). Lung mechanics in individuals with spinal cord injury: effects of injury level and posture. Journal of Applied Physiology, 90 (2), 405-411. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Brown, R., DiMarco, A. F., Hoit, J. D., & Garshick, E. (2006). Respiratory Dysfunction and Management in Spinal Cord Injury. Respir Care, 51 (8), 853-870.
    3. Chen, C. F., Lien, I. N., & Wu, M. C. (1990). Respiratory function in patients with spinal cord injuries: effects of posture. Paraplegia, 28 (2), 81-86. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Čumpelík, J. (2005). Zkoumání vztahu mezi držením těla a dechovými pohyby. (Autoreferát k disertační práci). Praha: FTVS UK.
    5. Daďová, K., Hyťhová, P., Pelíšková, P., Slabý, K., & Hošková, B. (2007). Adherence k pohybovým aktivitám. Medicina Sportiva Bohemica et Slovaca, 16 (4), 170-177.
    6. Davis, G. M. (1993). Exercise capacity of individuals with paraplegia. Medicine and Science in Sports and Exercise, 25 (4), 423-432. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Freeman Somers, M. (2010). Spinal Cord Injury: Functional Rehabilitation. UK: Pearson.
    8. Kolář, P. et al. (2009). Rehabilitace v klinické praxi. Praha: Galén.
    9. Náhlovský, J. et al. (2006). Neurochirurgie. Praha: Galén.
    10. Palát, M. (1970). Dýchacia gymnastika. Martin: Osveta.
    11. Shephard, R. J. (1990). Fitness in special populations. Champaign, Illinois: Human Kinetics.
    12. Sheel, A. W, Reid, W. D., Towson, A. F., Ayas, N. T., Konnyu, K. J. et al. (2008). Effects of exercise training and inspiratory muscle training in spinal cord injury: a systematic review. The Journal of Spinal Cord Medicine, 31 (5), 500-508. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Smolíková, L. & Máček, M. (2010). Respirační fyzioterapie a plicní rehabilitace. Praha: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů.
    14. Véle, F. (2006). Kineziologie: přehled klinické kineziologie a patokineziologie pro diagnostiku a terapii poruch pohybové soustavy. Praha: Triton.
    15. Vetkasov, A., Hošková, B., & Sobotková, I. (2015). Spolehlivost měření pohybu dolních žeber brániční mobility radiofragickou metodou u osob po poranění míchy. Rehabilitácia, 52 (4), 228-235.

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah