Studia Kinanthropologica 2018, 19(1):41-47

Vliv kofeinu na změnu reakční doby u mužů

V. Kukačka*, M. Kastnerová, M. Bauerová
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta, Katedra výchovy ke zdraví

Cílem práce bylo zjistit vliv kofeinu na reakční dobu na optický podnět u mužů. Zkoumaný soubor měl 10 osob ve věku 25 až 30 let. Reakční doba se měřila pomocí reaktometru s přesností měření na 1 milisekundu. Kofein byl aplikován pomocí tablet s obsahem 100 mg a 200 mg. Po podání 100 mg kofeinu došlo po hodině ke snížení z klidové hodnoty 352 ms na hodnotu 336 (snížení o 16 ms, 4,5 %). Po dvou hodinách nastalo opět mírné snížení o 8 ms na hodnotu 328 ms (celkem o 24 ms, 6,8%). Po zjištění klidových hodnot reakční doby 348 ms bylo podáno 200 mg kofeinu a následné měření po 1 hodině ukázalo snížení reakční doby na hodnotu 328 ms (o 20 ms, 5,7%). Měření po dvou hodinách vykázalo přibližně stejnou hodnotu 332 ms (jako po jedné hodině). Kofein snižuje reakční dobu a jeho vliv je patrný hodinu i dvě hodiny po podání.

Klíčová slova: kofein; reakční doba; muži

Zveřejněno: 30. březen 2018  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Kukačka V, Kastnerová M, Bauerová M. Vliv kofeinu na změnu reakční doby u mužů. Studia Kinanthropologica. 2018;19(1):41-47.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Balbus, J. M., Szeward, W., Bolla, K. I., & Chwartz, B. S. (1998). Simple visual reaction time in organolead manufacturing workes: influence of the interstimulus interval. Archives of Environmental Health, 53 (4), 264-270. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. Best, B. (2015). Is Caffeine a Health Hazard. Získáno 27. listopad 2015, z http://www.benbest.com/health/caffeine.html#contents.
  3. Brisswalter, J., Arcelin, R., Audiffren, M., & Delignieres, D. (1997). Influence of physical exercise on simple reaction time: effect of physical fitness. Perceptual Motor Skills, 85 (3), 1019-1027. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. Caballero, B. (2009). Guide to nutritional supplements. Oxford, UK: Elsevier/Academic Press.
  5. Demirarslan, H. (2014). Visual information processing and response time in traffic-signal cognition. Získáno 20. únor 2014, z http://stinet.dtic.mil/cgibin/GetTRDoc?AD=ADA248165&Location=U2&doc=GetTRDoc.pdf.
  6. Guerreiro, S., Toulorge, D., Hirsch, E., Marien, M., Sokoloff, P., & Michel, P. (2008). Paraxanthine, the Primary Metabolite of Caffeine, Provides Protection against Dopaminergic Cell Death via Stimulation of Ryanodine Receptor Channels. Molecular Pharmacology, 74 (4), 980-989. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. Heller, J., & Vodička, P. (2000). Počítačové řešení diagnostiky senzomotorických funkcí. Závěrečná zpráva projektu FRVŠ č. 1369. Praha: Univerzita Karlova.
  8. Church, D. D., Hoffman, J. R., LaMonica, M. B., Riffe, J. J., Hoffman, M. W., Baker, K. M., Varanoske, A. N., Wells, A. J., Fukuda, D. H., & Stout, J. R. (2015). The effect of an acute ingestion of Turkish coffee on reaction time and time trial performance. Journal of the International Society of Sports Nutrition, 12 (1), 45-54. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. Krejčí, I. (2000). O kávě a čaji, aneb, Víme, proč je pijeme?. Praha: Grada.
  10. Kukačka, V., Maršálek, M., & Zedníková, J. (2006). Změny reakční doby u jezdců po tréninkové zátěži. Collection of Scientific Papers, Faculty of Agriculture in České Budějovice, Series for Animal Sciences, 23 (1), 59-63.
  11. Kukačka, V., Pavličíková, H., & Žižkovský, M. (2016). Vliv alkoholu na reakční dobu u mužů. Studia Kinanthropologica, 17 (3), 311-318. Přejít k původnímu zdroji...
  12. Loder, E. (2005). Fixed drug combinations for the acute treatmentof migraine: place in therapy. CNS Drugs, 19 (9), 769-784. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. Měkota, K., & Novosad, J. (2005). Motorické schopnosti. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
  14. Nawrot, P., Jordan, S., Eastwood, J., Rotstein, J., Hugenholtz, A., & Feeley, M. (2003). Effects of caffeine on human health. Food Addit. Contam., 20 (1), 1-30. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. Petříková, V., & Patočka J. (2006). Káva očima toxikologa. Získáno 3. květen 2013, z http://www.pmfhk.cz/VZL/VZL%203_4_2006/007%20Petrikova-T.pdf.
  16. Pokorná, J., & Matějová, H. (2010). Pitný režim. Výživa a potraviny, vol. 65, 38-40.
  17. Reissig, C. J. (2009). Caffeinated energy drinks-A growing problem. Drug Alcohol Depem, 99 (1-3), 1-10. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. Senel, O., & Eroglu, H. (2006). Correlation between reaction time and speed in elite soccer players. Journal of Exercise Science & Fitness, 4 (2), 126-130.
  19. Scholey, A., & Haskell, C. (2008). Neurocognitive effects of guarana plant extract. Drugs Future, 33 (10), 869-74. Přejít k původnímu zdroji...
  20. Schlittenlacher, J., & Ellermeier, W. (2015). Simple reaction time to the onset of time-varying sounds. Attention, Perception, & Psychophysics, 77 (7), 2424-2437. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  21. Straus, J., & Danko, F. (2009). Reakční čas na náhodný podnět vyjadřující komplexní motorickou odezvu - pilotní studie. Pohybové ústrojí, 16 (1-2), 52-63.
  22. Štulrajter, V., & Starší, J. (1988). Význam merania reakčního času u hokejových brankárov. Teor. Praxe těl. Vých., 36 (5), 262-270.
  23. Valíček, P. (2002). Užitkové rostliny tropů a subtropů. Vyd. 2., upr. a dopl. Praha: Academia.
  24. Velíšek, J. (2002). Chemie potravin 3. 2. upr. vyd. Tábor: OSSIS.
  25. Verbeeck, R., (2008). Pharmacokinetics and dosage adjustment in patients with hepatic dysfunction. Eur. J. Clin. Pharmacol, 64 (12), 1147-1161. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  26. Winston, A. P., Hardwick, E., & Jaberi, N. (2005). Neuropsychiatric effects of caffeine. Advances in Psychiatric Treatment, 11 (11), 432-439. Přejít k původnímu zdroji...
  27. Williams, J. M., & Andersen, M. B. (1997). Psychosocial influences on central and peripheral vision and reaction time during demanding tasks. Journal of Behavioral Medicine, 22 (4), 160-167. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.