Studia Kinanthropologica 2026, 27, 57-65 | DOI: 10.32725/sk.2026.008

Vztah mezi silovým tréninkem a psychickou pohodou vysokoškolských studentů

T. Polívka1, M. Nosek2, & Š. Bechyně2
1 Katedra Tělesné výchovy, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy
2 Katedra Tělesné výchovy a sportu, Pedagogická fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyně

Cíl: Cílem studie bylo analyzovat vztah mezi silovým tréninkem a psychickou pohodou (well-being) vysokoškolských studentů a identifikovat významné prediktory psychické pohody.

Metody: Výzkumný soubor tvořilo 162 vysokoškolských studentů z Ústeckého kraje. Psychická pohoda byla hodnocena pomocí standardizovaného nástroje WHO 5. Úroveň zapojení do silového tréninku byla zjišťována na základě frekvence, délky a subjektivně vnímané intenzity. Data byla analyzována pomocí deskriptivní statistiky, Mann-Whitney U testu, Kruskal–Wallis testu, Spearmanovy korelační analýzy a vícenásobné lineární regrese.

Výsledky: Průměrné skóre WHO 5 dosahovalo hodnoty 20,0 ± 3,79 bodů (≈ 80
bodů na škále 0–100). Nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly v psychické pohodě mezi skupinami podle míry zapojení do silového tréninku ani podle pohlaví. Byla nalezena slabá pozitivní korelace mezi intenzitou tréninku a psychickou pohodou (ρ = 0,186; p = 0,018). Délka tréninkové zkušenosti vykazovala pozitivní vztah blížící se statistické významnosti (ρ = 0,149; p = 0,059). Regresní model nebyl statisticky významný (R2 = 0,043; p = 0,140).

Závěry: Výsledky naznačují, že silový trénink představuje dílčí faktor spojený s psychickou pohodou. Výsledky naznačují pouze slabé souvislosti mezi charakteristikami silového tréninku a psychickou pohodou, které je nutné interpretovat s opatrností.

Klíčová slova: psychická pohoda; silový trénink; studenti; WHO 5; pohybová aktivita

Vloženo: 27. červen 2026; Revidováno: 13. srpen 2026; Přijato: 1. říjen 2026; Zveřejněno: 29. říjen 2026  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Polívka T, Nosek M, & Bechyně Š. Vztah mezi silovým tréninkem a psychickou pohodou vysokoškolských studentů. Studia Kinanthropologica. 2026;27(1):57-65. doi: 10.32725/sk.2026.008.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Arnett, J. J. (2000). Emerging adulthood: A theory of development from the late teens through the twenties. American Psychologist, 55 (5), 469-480. https://doi.org/10.1037/0003-066X.55.5.469 Přejít k původnímu zdroji...
    2. Bandura, A. (1997). Self-efficacy: The exercise of control. W.H. Freeman.
    3. Beiter, R., Nash, R., McCrady, M., Rhoades, D., Linscomb, M., Clarahan, M., & Sammut, S. (2015). The prevalence and correlates of depression, anxiety, and stress in a sample of college students. Journal of Affective Disorders, 173, 90-96. https://doi.org/10.1016/j.jad.2014.10.054 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Dishman, R. K., Berthoud, H.-R., Booth, F. W., et al. (2006). Neurobiology of exercise. Obesity, 14 (3), 345-356. https://doi.org/10.1038/oby.2006.46 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Endo, A., & Goryoda, S. (2025). Association between mental health self-care status and well-beingpromoting behaviors among university students living in rural areas. PLoS ONE, 20 (10), e0334221. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0334221 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Gordon, B. R., McDowell, C. P., Lyons, M., & Herring, M. P. (2017). The effects of resistance exercise training on anxiety: A meta-analysis and meta-regression analysis of randomized controlled trials. Sports Medicine, 47 (12), 2521-2532. https://doi.org/10.1007/s40279-017-0769-0 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Hefner, J., & Eisenberg, D. (2009). Social support and mental health among college students. American Journal of Orthopsychiatry, 79 (4), 491-499. https://doi.org/10.1037/a0016918 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Hu, Y., & Liu, B. (2025). The impact of physical exercise on college students' mental health through emotion regulation and self-efficacy. Scientific Reports, 15, 33548. https://doi.org/10.1038/s41598-025-18352-9 Přejít k původnímu zdroji...
    9. Huong, C., & Brown, D. M. Y. (2024). Associations between physical activity and subcategories of mental health. Mental Health and Physical Activity, 26, 100586. https://doi.org/10.1016/j.mhpa.2024.100586 Přejít k původnímu zdroji...
    10. Ibrahim, A. K., Kelly, S. J., Adams, C. E., & Glazebrook, C. (2013). A systematic review of studies of depression prevalence in university students. Journal of Psychiatric Research, 47 (3), 391-400. https://doi.org/10.1016/j.jpsychires.2012.11.015 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Lubans, D., Richards, J., Hillman, C., et al. (2016). Physical activity for cognitive and mental health in youth: A systematic review of mechanisms. Pediatrics, 138 (3). https://doi.org/10.1542/peds.2016-1642 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Millová, K. (2016). Sebepojetí a identita v období vynořující se dospělosti. Psychologie a její kontexty, 7 (1), 3-15.
    13. Parlakyildiz, S. (2025). Therapeutic effect of exercise on mental health. Current Approaches in Psychiatry, 17 (3), 429-444. https://doi.org/10.18863/pgy.1458867 Přejít k původnímu zdroji...
    14. Rebar, A. L., Stanton, R., Geard, D., Short, C., Duncan, M. J., & Vandelanotte, C. (2015). A metameta-analysis of the effect of physical activity on depression and anxiety. Health Psychology Review, 9 (3), 366-378. https://doi.org/10.1080/17437199.2015.1022901 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Repple, J., & Opel, N. (2021). Sport und körperliche Bewegung bei unipolarer Depression. Der Nervenarzt, 92 (5), 507-514. https://doi.org/10.1007/s00115-021-01113-0 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Reynolds, J. R., O'Shea, J., & Swanbrow Becker, M. (2026). College student polarization, social connections, and mental health. Journal of American College Health, 74 (1), 89-98. https://doi.org/10.1080/07448481.2025.2496755 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Sallis, J. F., Prochaska, J. J., & Taylor, W. C. (2000). A review of correlates of physical activity. Medicine & Science in Sports & Exercise, 32 (5), 963-975. https://doi.org/10.1097/00005768-200005000-00014 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Schuch, F. B., Vancampfort, D., Firth, J., et al. (2018). Physical activity and incident depression. American Journal of Psychiatry, 175 (7), 631-648. https://doi.org/10.1176/appi.ajp.2018.17111194 Přejít k původnímu zdroji...
    19. Stubbs, B., Vancampfort, D., Hallgren, M., et al. (2018). EPA guidance on physical activity as a treatment for severe mental illness. European Psychiatry, 54, 124-144. https://doi.org/10.1016/j.eurpsy.2018.07.004 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Thorová, K. (2015). Vývojová psychologie: Proměny lidské psychiky od početí po smrt. Portál.
    21. Warburton, D. E. R., & Bredin, S. S. D. (2017). Health benefits of physical activity. Current Opinion in Cardiology, 32 (5), 541-556. https://doi.org/10.1097/hco.0000000000000437 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah