Studia Kinanthropologica 2010, 11(2):77-82

Vzťah telesnej aktivity a subjektívnej pohody u vysokoškolských študentov

L. Pašková
Univerzita Mateja Bela, Pedagogická fakulta, Katedra psychológie

Cieľom výskumu bola analýza vzťahu telesnej aktivity a subjektívnej pohody u vysokoškolských študentov. Výskum bol realizovaný na skupine respondentov - vysokoškolákov študujúcich na rôznych typoch vysokých škôl v SR. Výskumný súbor tvorilo 150 mužov a 230 žien s vekovým priemerom 20,8 roka. Pre zber výskumných údajov sme použili dotazníkovú metódu. Takto získané údaje sme podrobili štatistickej analýze prostredníctvom 2 - testu a Spearmanovho korelačného koeficientu. z našich výskumných zistení vyplýva významná súvislosť medzi stupňom športovej aktivity respondentov a častosťou prežívania jednotlivých emócií, ako i životnou spokojnosťou.

Klíčová slova: osobná pohoda; športová aktivita; emócie

Zveřejněno: 30. září 2010  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Pašková L. Vzťah telesnej aktivity a subjektívnej pohody u vysokoškolských študentov. Studia Kinanthropologica. 2010;11(2):77-82.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Campbell, A., Converse, P. E., Rodgers, W. L. (1976). The quality of American life. Perceptions, evaluations, and satisfactions. New York: Russell Sage.
    2. Corrigan, P., Buican, B. (1995). The construct validity of subjective quality of life for the severely mentally ill. In The Journal of nervous and Mental Disease, 183, p. 281 - 285. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Diener, E., Suh, E. (1997). Measuring quality of life: Economic, social, and subjective indicators. In Social Indicator Research, 40, p. 189 - 216. Přejít k původnímu zdroji...
    4. Diener, E. (2000). Subjective well - being: the science of happiness, and a proposal for a national index. In American Psychologist, 55, p. 34 - 43. Přejít k původnímu zdroji...
    5. Džuka, J. (1995). Sebaaktualizácia a subjektívna pohoda u slovenskej a nemeckej mládeže. In Československá psychologie, roč. 39, č. 1, s. 28 - 39.
    6. Džuka, J. (1996). Indikátory (moderátory a determinanty) subjektívnej pohody. In Psychológia a patopsychológia dieťaťa, roč. 31, č. 2, s. 3 - 11.
    7. Džuka, J., Dalbert, C. (1997). Model aktuálnej a habituálnej subjektívnej pohody. In Československá psychologie, roč. 41, č. 5, s. 385 - 398.
    8. Džuka, J., Dalbert, C. (2000). Well-being as a psychological indicator of health in old age: Research agenda. In Studia psychologica, roč. 42, č. 1, s. 61 - 70.
    9. Džuka, J., Dalbert, C. (2002). Vývoj a overenie validity škál emocionálnej habituálnej subjektívnej pohody (SHEP) In Československá psychologie, roč. 46, č. 3, s. 234 - 250.
    10. Džuka, J. (2004). Kvalita života a subjektívna pohoda - teórie, modely, podobnosť a rozdiely. [cit. 2006-03-12]. Dostupné na internete
    11. Džuka, J., Dalbert, C. (2006). The belief in a just world and subjective well-being in old age. In Aging and Mental Health, 10, p. 439 - 444. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Emmons, R. A., Diener, E. (1985). Factors predicting satisfaction judgments: A comparative examination. In Social Indicators Research, 16, p. 157 - 167. Přejít k původnímu zdroji...
    13. Fahrenberg, J. (1994). Die Freiburger Beschwerdenliste (FBL) Form FBL-G und revidierte Form FBL-R. Göttingen: Hogrefe.
    14. Hnilica, K. (2004). Vliv pracovního stresu a životních událostí na spokojenost se životem. In Československá psychologie, (2004), roč. 48, č. 3, s. 193 - 201.
    15. Rodná, K., Rodný, T. (2001). Dotazník životní spokojenosti - DŽS. Praha: testcentrum.
    16. Watson, D., Clark, L., Tellegen, A. (1988). Development and validation of brief measures of positive and negative affect: The PANAS scales. In Journal of Personality and Social Psychology. Přejít k původnímu zdroji...

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah