Studia Kinanthropologica 2012, 13(3):354-362

Příspěvek k historii gymnastického přeskoku od padesátých let do současnosti

G. Bago
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta, Katedra tělesné výchovy a sportu

Cílem této práce bylo zmapovat vývoj gymnastického nářadí pro přeskok a gymnastických skoků na tomto nářadí. Vývoj přeskokového nářadí za posledních 50 let se příliš mnoho neměnil, pouze bylo používáno lepších a dokonalejších materiálů. Dále se upravovala horní odrazová plocha koně pro lepší odraz z rukou. V průběhu se zvyšovala i nastavitelná výška koně. K výrazným změnám došlo v současnosti, kdy nahradil klasického koně zcela nový typ přeskokového nářadí. U odrazových můstků bylo využíváno nových technologií a materiálů. Prvním výrazným posunem bylo zavedení odrazového můstku typu "Reuther", který výrazně zlepšil odrazové možnosti. Dalším znatelným pokrokem v současnosti je můstek typu "Reuther" s vyměnitelnými pružinami, který umožňuje přesně přizpůsobit můstek váze a schopnostem cvičence. Vývoj přeskoků přes koně prošel bouřlivější cestou. Před 50-ti lety se jednalo o dva typy přeskoků - přímé a převratové. Se zdokonalováním přeskokového nářadí a dokonalejším tréninkem přeskoků, přicházely obtížnější varianty skoků nebo zcela nové přeskoky. V současnosti závodní sportovní gymnastika rozeznává pět skupin převratových skoků: přeskoky s obraty, přeskoky se salty, přeskoky typu cukahara, přeskoky po rondatu a přeskoky po rondatu s obraty v první letové fázi. V dnešní době nastoupil zcela nový typ přeskokového nářadí, které umožňuje mnohem větší odraz z rukou do druhé letové fáze přeskoku. Tento typ je shodný jak pro mužskou, tak pro ženskou sportovní gymnastiku. Můstky do budoucna budou umožňovat vlivem lepších materiálů vyšší odrazy a delší let v první letové fázi. Zároveň bude zvyšována jejich multifunkčnost, jako je například využití pro různé výkonnostní kategorie a přesné přizpůsobení cvičenci. Lepší možnosti odrazu do první letové fáze a vyšší let v první letové fázi podnítí další zvyšování výšky přeskokového nářadí. Mnohem lepší odraz z paží podpořený pružinami v novém přeskokovém nářadí umožňují v druhé fázi přeskoku provádět vícenásobná salta doplněná obraty. Tyto předpoklady zajišťují přeskoku do budoucna jeho místo v gymnastickém víceboji. Z uvedeného vyplývá, že se podařilo zmapovat posledních padesát let vývoje přeskoku jako sportovní disciplíny, tedy od doby, kdy se oddělila atletická část a gymnastika se vyprofilovala do současné podoby.

Klíčová slova: gymnastika; sportovní gymnastika; historický vývoj; nářadí; přeskok; cvičení

Zveřejněno: 30. září 2012  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Bago G. Příspěvek k historii gymnastického přeskoku od padesátých let do současnosti. Studia Kinanthropologica. 2012;13(3):354-362.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Appelt, K. & Libra, M. (1983). Gymnastické názvosloví I. Praha: UK.
  2. Appelt, K. & Libra, M. (1987). Gymnastické názvosloví II. Praha: UK.
  3. Gajdoš, A., & Ješek, Z. (1988). Športovná gymnastika - história a súčasnosť. Bratislava: Šport.
  4. Gajdoš, A. (1985). Obťažné cvičebné tvary v športovej gymnastike. Bratislava: Slovenský ústredný výbor ČSZTV.
  5. Hájková, J. (1994). Základní gymnastika. Praha: Karolinum.
  6. Hercig, S. & Harvánek, L. (1996). Repetitorium gymnastiky. Plzeň: Pedagogická fakulta Západočeské univerzity.
  7. Hladil, J. & Grossmann, M. (1970). Vybavení pro gymnastiku. Brandýs nad Labem: KTV a TJ Slavia pedagogické fakulty UK.
  8. Libra, J. at al. (1971). Teorie a metodika sportovní gymnastiky I. díl. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
  9. Libra, J. at al. (1973). Teorie a metodika sportovní gymnastiky II. díl. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
  10. Libra, J. at al. (1973). Teorie a metodika sportovní gymnastiky III. díl. Praha: Státní pedagogické nakladatelství.
  11. Kos, B. (1990). Gymnastické systémy. Praha: Fakulta tělesné výchovy a sportu UK.
  12. Krištofič, J. (1996). Fyzikální aspekty sportovní techniky - kinematická analýza vybraných cvičení ze sportovní gymnastiky. Praha: Karolinum.
  13. Kubička, J. et al. (1993). Vybrané kapitoly z teorie gymnastiky. Praha: Fakulta tělesné výchovy a sportu UK.
  14. Ondřej, O. et al. (1988). Rekreační sport II. Praha: Olympia.
  15. Pavlík, J. et al. (1999). Sportovní gymnastika, Díl I. muži. Brno: Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity.
  16. Pavlík, J. et al. (1983). Sportovní gymnastika na středních školách. Brno: Pedagogická fakulta Univerzity J. E. Purkyně.
  17. Svatoň, V. (1997). Gymnastika. Akrobacie a cvičení na nářadí. Praha: NS Svoboda.
  18. Štumbauer, J. (1989). Základy vědecké práce v tělesné kultuře. České Budějovice: KTV pedagogické fakulty JU.
  19. Toncar, O. (1984). Teorie a didaktika gymnastiky I. Praha: PF.
  20. Vitouš, P. (1980). Malá encyklopedie sportu. Praha: Mladá fronta.
  21. Žáček, R. & Janoušek, V. (1961). Gymnastické náčiní a nářadí a jejich údržba. Praha: Sportovní a turistické nakladatelství.

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.