Studia Kinanthropologica 2013, 14(2):101-107

Srovnání indikátorů únavy při limitním vytrvalostním výkonu vrcholových sportovců a nesportovců

L. Kovářová1,*, D. Pánek2
1 Univerzita Karlova, Fakulta tělesné výchovy a sportu, Laboratoř sportovní motoriky
2 Univerzita Karlova, Fakulta tělesné výchovy a sportu, Katedra fyzioterapie

Cílem studie je zjistit, zda parametry hodnocení dosažení limitního výkonu budou odlišné v závislosti na trénovanosti a výkonnosti, či budou na trénovanosti nezávislé. Výzkumný soubor tvořili dvě skupiny probandů (reprezentanti české republiky v krátkém triatlonu (n = 23) ve věku 18,7 ± 1,78 let a nesportovci, studenti Fakulty humanitních studiích UK (n = 15) ve věku 19,5 ± 1,84 let). Pro dosažení maximálního výkonu byl zvolen stupňovaný test na bicyklovém ergometru. Na konci testu byly sledovány vybrané hodnoty acidobazické rovnováhy a hladiny laktátu v krvi. Objektivizaci subjektivního dosažení maximálního výkonu hodnocena pomocí Borgovy škály únavy. Podařilo se nám nalézt statisticky významné rozdíly (p ≤ 0,01) při hodnocení parametrů vztahujícím se k metabolismu O2 (pO2, saturace O2 na Hb), dále nacházíme statisticky významnou korelaci mezi hodnotou Wmax a saturací O2 na Hb (r = - 0,49; p ≤ 0,01) a Wmax a pO2 (r = - 0,35; p ≤ 0,05). Naopak obě skupiny se statisticky nelišily při posuzování koncových hodnot ABR (Hb, pCO2, pH, H+, BE, BB) a dosažení koncové hladinu laktátu.

Klíčová slova: acidobazická rovnováha; zátěžové testy; laktát; triatlon

Zveřejněno: 30. září 2013  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Kovářová L, Pánek D. Srovnání indikátorů únavy při limitním vytrvalostním výkonu vrcholových sportovců a nesportovců. Studia Kinanthropologica. 2013;14(2):101-107.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Amann, M., & Secher, N. H. (2010). Point: afferent feedback from fatigued locomotor muscles is an important determinant of endurance exercise performance. Journal Of Applied Physiology, 108(2), 452-454. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Bassett, D. R., & Howley, E. T. (2000). Limiting factors for for maximum oxygen uptake and determonats of endurance performance. Medicine and Science in Sports and Exercise, 32(1), 70 - 84. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Bickham, D. C. (2003). Extracellular K+ accumulation: a physiological framework for fatigue during intensive exercise. Journal of Physiology, 554(3), 593. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Butts, N. K., & Mclean, D. (1991). Correlations between VO2 max and performance times of recreational triatletes. Journal of Sports Medicine and Physical Fitness, 31, 339-344. Přejít na PubMed...
    5. Carsten, J. Muscle fatigue and reactive oxygen species. (2006). Journal of Physiology, 1, 576. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Chen, J. M., Fan, X., & Moe, T. S. (2002). Criterion - related validity of the Borg ratings of perceived exertion scale in healthy individuals: a meta - analysis. Journal of Sport Science, 20, 873 - 899. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Dovalil J. a kol. (1992). Sportovní trénink (Lexikon základních pojmů). Praha: Univerzita Karlova.
    8. Edwards, H. T. (1983). Biochemical bases for fatigue in exercise performance: catastrophe theory in muscular fatigue. In Knuttgen H. G., Vogel J. A., & Poortmans J. Biochemistry of exercise. Champaign, IL: Human Kinetics, 1-28.
    9. Fits, R. H. (1994). Cellular mechanism of muscle fatigue. Physiological Reviews, 545, 229-240. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Grasgruber, P., & Cacek, J. (2008). Sportovní geny. Brno: Computer Press a.s.
    11. Havlíčková, L. a kol. (2000). Fyziologie tělesné zátěže. Praha: Karolinum.
    12. Hill, A. V., Long, C. N. H., & Lupton, H. (1924). Muscular exercise, lactic acid and the supply and utilisation of oxygen. Parts I-III. Proceedings of the Royal Society of London, 97, 438-75. Přejít k původnímu zdroji...
    13. Lindinger, M. I. (2007). Combating muscle fatigue: extracellular lactic acidosis and catecholamines. Journal of Physiology, 581(2), 419. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Marcora, S. (2010). Counterpoint: afferent feedback from fatigued locomotor muscles is not an important determinant of endurance exercise performance. Journal Of Applied Physiology, 108(2), 454-456. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Marcora, S. M., & Staiano, W. (2010). The limit to exercise tolerance in human: Mind over muscle? European Journal of Applied Physiology, 109, 763-770. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Noakes, T. (2011). Time to move beyond a brainless exercise physiology: the evidence for complex regulation of human exercise performance. Applied Physiology, Nutrition & Metabolism, 36(1), 23-35. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Novák, J. a kol. (1986). Biochemické změny v krvi a v moči po vytrvalostním triatlonu u účastníků mladších a starších 35 let. Sport ve zdraví a nemoci II. část. Praha: ÚV ČSTV.
    18. Pick, P. (2004). Poruchy acidobazické regulace. In Schneiderka P. a kol. Kapitoly z klinické biochemie. Praha: Karolinum.
    19. Place, N., & Kayser, B. (2010). Limitation of performance and the brain: simply more complex. Journal Of Applied Physiology, 108(2), 463.
    20. Sleivert, G., & Rowlands, D. S. (2000). Physical and physiological factors associated with success in triathlon. Sports Medicine, 22, 8-18. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Sleivert, G. G., & Wenger, H. A. (1993). Physiological predictors of short-cource triathlon performance. Medicine and Science in Sports and Exercise, 25, 871-876. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Smirmaul, B. C., Fontes, E. B., & Noakes, T. D. (2010). Afferent feedback from fatigued locomotor muscles is important, but not limiting, for endurance exercise performance. Journal Of Applied Physiology, 108(2), 458. Přejít k původnímu zdroji...
    23. Trojan, S, a kol. (2003). Lékařská fyziologie. Praha: Grada Publishing.
    24. Zhou, S., Robson, J., King, M. J., & Davie, A. J. (1997). Correlations between short-course triathlon performance and physiological variables determined in laboratory cycle and treadmill tests. Journal of Sports Medicine and Physical Fitness, 37, 122-130. Přejít na PubMed...

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah