Studia Kinanthropologica 2015, 16(1):17-23

Změny vybraných kondičních a somatických předpokladů u studentů tělesné výchovy v průběhu jednoho semestru

P. Bahenský*, R. Vobr, P. Požárek, R. Malátová
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Pedagogická fakulta, Katedra tělesné výchovy a sportu

Naše studie je zaměřena na zjištění změn vybraných kondičních a somatických předpokladů u studentů tělesné výchovy a sportu na PF JU v průběhu jednoho semestru, kdy došlo k navýšení doby pohybové aktivity v průměru o 137 % oproti období před začátkem výuky. Pomocí laboratorních testů jsme porovnali změnu aerobních, anaerobních a somatických parametrů. Studie se zúčastnilo jedenáct studentů ve věku 21,8±2,1 let, průměrnou hmotností 76,0±7,4 kg a tělesnou výškou 180,2±7,2 cm a čtyři studentky ve věku ve věku 20,7±0,2 let, průměrnou hmotností 58,1±8,6 kg a tělesnou výškou 165,8±9,7 cm. Za sledované období deseti týdnů, kdy probíhala výuka, došlo k věcně i statisticky významnému zlepšení těchto parametrů: VO2 max (o 3,74 %), FVC (o 12,83 %), AnC (o 4,35 %), maximálního výkonu za 5 s.kg-1 (8,39 %), maximálního výkonu.kg-1 (o 12,34 %), počtu otáček ve Wingate testu (o 2,41 %). K věcně významnému zlepšení došlo ještě u VO2 .SF-1 (o 3,29 %). U následujících proměnných nedošlo k věcně ani statisticky významné změně: BMI, množství tělesného tuku, množství tělesné vody, množství svalů, maximální srdeční frekvence, VE.VO2-1 a indexu únavy.

Klíčová slova: zdatnost; testování; spotřeba kyslíku; semestr; studenti

Zveřejněno: 30. březen 2015  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Bahenský P, Vobr R, Požárek P, Malátová R. Změny vybraných kondičních a somatických předpokladů u studentů tělesné výchovy v průběhu jednoho semestru. Studia Kinanthropologica. 2015;16(1):17-23.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Bartůňková et al. (2013). Fyziologie pohybové zátěže. Praha: FTVS UK.
  2. Blahuš, P. (2000). Statistická významnost proti vědecké průkaznosti výsledků výzkumu. Česká kinantropologie, 4 (2), 53-72.
  3. Bunc, V. (1989). Biokybernetický přístup k hodnocení reakce organismu na tělesné zatížení. Praha: VÚT UK.
  4. American College of Sports Medicine. (1995). Guidelines for exercise testing and prescription. 5th ed. Baltimore: Williams and Wilkins.
  5. Bunc, V. (2006). Změny vybraných parametrů tělesného složení a aerobní zdatnosti u vysoce trénovaných fotbalistů v průběhu tréninkového roku. In Čepička, L. (ed). Hry 2006, 71-75. Plzeň: PF ZČU.
  6. Cohen, J. (1988). Statistical power analysis for the behavioral science (2nd ed.). Hillsdale, NJ: Erlbaum.
  7. Heller, J., & Vodička, P. (2011). Praktická cvičení z fyziologie tělesné zátěže. Praha: Karolinum.
  8. Máček, M., Radvanský, J. et al. (2011). Fyziologie a klinické aspekty pohybové aktivity. Praha: Galen.
  9. Shephard, R. J., & Bouchard, C. (1994). Principal components of fitness: Relationship to physical activity and lifestyle. Can. J. Appl. Physiol., 19, 200-214. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. Shephard, R. J. (1994). Aerobic fitness and health. Champaign, IL: Human Kinetics.
  11. Štefániková, Z. et al. (2003). Aktuálne poznatky o životnom štýle vysokoškolákov z aspektu kardiovaskulárního rizika. Vojenské zdravotnické listy, 72 (4), 150-153.
  12. Velicer, W. F., Cumming, G., Fava, J. L., Rossi, J. S., Prochaska, J. O., & Johnson, J. (2008). Theory testing using quantitative predictions of effect size. Applied Psychology: An International Review, 57 (4), 589-608. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.