Studia Kinanthropologica 2025, 26(3):89-96

Analýza herních charakteristik a tempa hry u mužů a žen v úvodních a závěrečných kolech na tenisovém US Open

J. Carboch, T. Polívka, & V. Redlichová
Univerzita Karlova, Fakulta tělesné výchovy a sportu, Katedra sportovních her

Charakter hry a herní výkon se liší v závislosti na herním stylu a kvalitě soupeře. Aby hráč vyhrál grand-slam, musí vyhrát sedm utkání v daném turnaji. Navíc v závěrečných kolech se častěji střetávají vyrovnanější a kvalitnější soupeři. Cílem je porovnat tempo hry u mužů a žen v úvodních kolech a závěrečných kolech na turnaji US Open. Dále porovnáme další charakteristiky utkání, (tj. doba rozehry, počet úderů v rozehře, čas mezi rozehrami a poměr zatížení/odpočinku) mezi fázemi tohoto turnaje. V každé kategorii byly sledovány vybrané časti z 8 utkání úvodních kol a 7 utkání závěrečných kol a byly analyzovány pomocí nepárových t-testů a Cohenova d. Výsledky neukázaly statisticky významné rozdíly mezi sledovanými proměnnými. Tempo hry v závěrečných kolech u žen (1,25 ± 0,04 s) bylo totožné s tempem hry v úvodních kolech, zatímco u mužů došlo k drobnému zpomalení z úvodních kol (1,18 ± 0,06 s) do závěrečných kol (1,21 ± 0,03 s). V závěrečných kolech u mužů se v průměru odehrálo v rozehře více úderů v závěrečných kolech u mužů 5,12 ± 1,03 (d = 0,82) oproti úvodní kolům 4,39 ± 0,72. U žen zůstaly výsledky srovnatelné u této proměnné. Každopádně relativní četnost úderů v rozehře s mírně lišila mezi fázemi turnaje u obou pohlaví, především u druhého a třetího úderu. Tyto zjištění ukazují rozdíl a dynamiku hry v úvodních a závěrečných kolech turnaje, které mohou být využity pro specifický trénink hráčů.

Klíčová slova: tenis; notační analýza; herní výkon; zatížení; intenzita

Vloženo: 18. prosinec 2025; Revidováno: 21. leden 2026; Přijato: 23. leden 2026; Zveřejněno: 28. leden 2026  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Carboch J, Polívka T, & Redlichová V. Analýza herních charakteristik a tempa hry u mužů a žen v úvodních a závěrečných kolech na tenisovém US Open. Studia Kinanthropologica. 2025;26(3):89-96.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Bedford, A., Barnett, T., Pollard, G., & Pollard, G. (2010). How the interpretation of match statistics affects player performance. Medicine and Science in Tennis, 15 (2), 23-27.
    2. Carboch, J., Blau, M., & Sklenářik, M. (2019). Zápasové charakteristiky v úvodních a závěrečných fázích Australian Open a French Open 2017. Česká kinantropologie, 23 (1-2), 6-14.
    3. Carboch, J., & Placha, K. (2018). Development of Rally Pace and Other Match Characteristics in Women's Matches in the Australian Open 2017. Journal of Physical Education and Sport, 18 (supplement issue 2), 1079-1083. Přejít k původnímu zdroji...
    4. Carboch, J., & Šiman, J. (2018). Tempo hry a charakteristiky utkání na Wimbledonu 2017. Studia Kinanthropologica, 19 (3), 191-196. Přejít k původnímu zdroji...
    5. Crespo, M., & Miley, D. (2002). Tenisový trenérský manuál 2. stupně: pro vrcholové trenéry. Univerzita Palackého v Olomouci.
    6. Dunlop, J. I. (2000). Characterizing the service bouncing using a speed gun. In Haake S. J., Coe A., (Eds.) Tennis Science & Technology. Blackwell Science, 183-190.
    7. Fernandez, J., Mendez-Villanueva, A., & Pluim, B. M. (2006). Intensity of tennis match play. British Journal of Sports Medicine, 40 (5), 387-391. Přejít k původnímu zdroji...
    8. Galé-Ansodi, C., Castellano, J., & Usabiaga, O. (2016). Effects of different surfaces in time-motion characteristics in youth elite tennis players. International Journal of Performance Analysis, 16, 860-870. Přejít k původnímu zdroji...
    9. Gescheit, D. T., Cormack, S. J., Reid, M., & Duffield, R.(2015). Consecutive days of prolonged tennis match play: performance, physical, and perceptual responses in trained players. International Journal of Sports Physiology and Performance, 10 (7), 913-920. https://doi.org/10.1123/ijspp.2014-0329 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Goodwill, S., Haake, S., Spur, J., & Capel-Davies, J. (2008). Development of a new system for measuring tennis court pace (P126). The Engineering of Sport, 7 (1), 649-657. Přejít k původnímu zdroji...
    11. ITF (2024). ITF Rules of Tennis. ITF Ltd.
    12. ITF (2025). Court Pace (ITF CS 01/02). 2017; Retrieved September 30, 2025, from https://www.itftennis.com/en/about-us/tennis-tech/classified-surfaces/
    13. Janák, O., & Zháněl, J. (2019). Analysis of the game characteristics of the final juniors (female) match U14 at World Junior Tennis Finals in 2017 (case study). Studia Sportiva, 13 (1), 40-48. Přejít k původnímu zdroji...
    14. Kleinöder, H. (2001). The return of serve. ITF coaching & sport science review, 2, 5-6.
    15. Kolbinger, O., Großmann, S., & Lames, M. (2019). A closer look at the prevalence of time rule violations and the inter-point time in men's Grand Slam tennis. Journal of Sports Analytics, 5 (2), 75-84. https://doi.org/10.3233/JSA-180277 Přejít k původnímu zdroji...
    16. Kovacs, M. S. (2006). Applied physiology of tennis performance. British Journal of Sports Medicine, 40 (50), 381-386. Přejít k původnímu zdroji...
    17. Martin, C., Bideau, B., Delamarche, P., & Kulpa, R. (2016). Influence of a Prolonged Tennis Match Play on Serve Biomechanics. PLoS ONE, 11 (8), 1-14. Přejít k původnímu zdroji...
    18. Melonio, V. P. D. F., Aoki, M. S., Arruda, A. F. S., Souza, D., Capitani, C. D., & Moreira, A. (2021). Analysis of serve and serve return on different surfaces in elite tennis players. Revista Brasileira de Cineantropometria & Desempenho Humano, 23, e76603. Přejít k původnímu zdroji...
    19. Murray, T., Cook, T., Werner, S., Schlegel, T., & Hawkins, R. (2001). The effects of extended play on professional baseball pitchers. The American Journal of Sports Medicine, 29, 137-142. Přejít k původnímu zdroji...
    20. Ojala, T., & Häkkinen, K. (2013). Effects of the Tennis Tournament on Players' Physical Performance, Hormonal Responses, Muscle Damage and Recovery. Journal of Sports Science & Medicine, 12 (2), 240-248.
    21. Périard, J. D., Racinais, S., Knez W. L., Herrera C. P., Christian, R. J., & Girard, O. (2014). Thermal, physiological and perceptual strain mediate alterations in match-play tennis under heat stress. British Journal of Sports Medicine, 48, i32-i38. Přejít k původnímu zdroji...
    22. Pluim, B. M., Jansen, M. G., Williamson, S., Berry, C., Camporesi, S., Fagher, K., ... & Ardern, C. L. (2023). Physical demands of tennis across the different court surfaces, performance levels and sexes: a systematic review with meta-analysis. Sports medicine, 53 (4), 807-836. Přejít k původnímu zdroji...
    23. Reid, M., & Duffield, R. (2014). The development of fatigue during match-play tennis. British Journal of Sports Medicine, 48, i7-i11. Přejít k původnímu zdroji...
    24. Reid, M., Morgan, S., & Whiteside, D. (2016). Matchplay characteristics of Grand Slam tennis: implications for training and conditioning. Journal of Sports Sciences, 34 (19),1791-1798. Přejít k původnímu zdroji...
    25. Rosker, J., & Majcen Rosker, Z. (2021). Correlations between gaze fixations to different areas of interest are related to tennis serve return performance in two different expert groups. International Journal of Performance Analysis in Sport, 21 (6), 1149-1161. Přejít k původnímu zdroji...
    26. Schönborn, R. (2012). Strategie und Taktik im Tennis Theorien, Analysen und Problematik - begründet aus noch nie dargestelltem Blickwinkel. Wagner.
    27. Weber, K., Exler, T., Marx, A., Pley, C., Röbbel, S., & Schäffkes, C. (2010). Schnellere Aufschläge, kürzere Ballwechsel und höherer Zeitdruck für Grundschläge in der Tennis-Weltspitze. Leistungssport, 40 (5), 36-42.

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution 4.0 International License (CC BY 4.0), která umožňuje distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah